Cukr
Drtivá většina lékařů a vědců se shoduje v názoru, že cukr je nesmírně škodlivou pochutinou. V minulých staletích, kdy se řepný cukr průmyslově nevyráběl, lidé sladili pokrmy medem nebo sušeným ovocem.
Měli mnohem méně obtíží, než mají dnešní lidé. Ještě na počátku 20. století měli umírající staří lidé všechny své zuby. Dnes velmi těžko naleznete 30-ti letého člověka, který by měl zdravý, neopravovaný chrup bez jediné plomby.
Proč tomu tak je?
Na počátku tohoto století činila spotřeba cukru na jednoho obyvatele asi 0,5 kg na rok. Dnes činí 42-45 kg za rok. To je téměř 90 krát více.
Když sníme výrobek z bílého cukru, velmi brzo se krevní řečiště zaplaví cukrem. To vyprovokuje slinivku břišní k intenzivní produkci inzulínu, který má za úkol přeměnit nadbytečný cukr na zásobní polysacharid glykogen, který je pak ukládán v tělních buňkách a játrech, aby byl použit jako palivo pro zvýšenou námahu a mimořádné potřeby. Proto, že indukce inzulínu byla velká a náhlá, odbourá inzulín během asi 30 minut více cukru, než fyziologická mez. Nastává paradoxní stav. Přesto, že jsme snědli cukr, máme ho najednou nedostatek. To se projeví jako hypoglykémie – malátností a únavou. Metabolizací cukru vzniká levotočivá kyselina mléčná, která se jako jed hromadí v mozku. Lze ji zlikvidovat jen oxidací kyslíkem, který pak chybí mozkovým buňkám. Tedy mozku a celé nervové soustavě potom chybí cukr, kyslík, vitamin B1 + B3, vápník, hořčík a další prvky, které jsou nutné k odbourání cukru z těla. Při pravidelné konzumaci sladkostí vznikají opakované hypoglykemické stavy, které mohou u dětí, mládeže i dospělých vyvolat bolesti hlavy, vůli nekontrolovatelné myšlenky a emoce, fobie, agrese, deprese, nervozitu, někdy i sebevražedné tendence. Američtí psychiatři Waden a Carlson uvádějí mnoho případů, kdy se zachráněným sebevrahům po píchnutí vitamínu B1 a B3 během 30-180 minut úplně změnila nálada, byli veselí a plní chuti do života. No a ono se řekne hloupá výživa.
Čím tedy sladit? Pokud se nedá a vezmete si někdy na oslavě, příležitostně, jídlo s cukrem, moc se toho nestane. Ovšem nesmí se stát pravidlem, každý den do sebe soukat cukr v jakékoliv podobě, tedy pozor i na různé limonády, mléčné výrobky a další potraviny, kde se skrývá cukr. Cukr doporučujeme nahradit malým množstvím medu, ječmenného sladu, javorového sirupu a sušeným ovocem – např. rozinkami. Umělá sladidla jsou velice diskutabilní. Např. sacharin mezi je mnoha zemích zakázán, protože byla prokázána souvislost se vznikem tumorů a rakoviny měchýře a ale i alergických odezev a toxických reakcí na kůži. I aspartam (Nutrasweet) je diskutabilní. Lepší je zvykat si na méně sladkou chuť, zmenšováním přídavku sladidla do připravovaného pokrmu.
Další informace o sladidlech
Obezita
Obezita je definována jako zmnožení tuku v organismu. Rozlišujeme mužský typ otylosti, charakterizovaný hromaděním tukových hmot na břiše. Tento typ obezity bývá častěji spojován s řadou onemocnění, například srdce a cév, s cukrovkou apod. Pro ženský typ obezity jsou hlavním místem ukládání tuku hýždě a stehna. Spojení s dalšími chorobami je menší než u mužů.
Historie sladidel
Sladká chuť aspartamu byla objevena Jamesem Schlatterem v době, kdy pracoval pod vedením Roberta Muzura z G. D. Searle & Company. Aspartam byl Schlatterem připraven jako meziprodukt při vývoji protinádorového léčebného postupu a sladkou chuť zaznamenal, když si naslinil prst, aby obrátil stránku ve svém zápisníku. Látka Aspartam se později stala známou jako nízkoenergetické sladidlo Nutra Sweet. Pod tímto obchodním názvem byl Aspartam uveden na trh v roce 1983. V témže roce také začalo jeho úspěšné pronikání na světové trhy. Aspartam umožnil výrobcům dodávat potraviny a nápoje splňující požadavky na moderní náhradní sladidlo.
Náhradní sladidla
Diabetikům lze doporučit nealkoholické nápoje slazené neenergetickými sladidly. Pokud jde o jiné speciální „dia“ či „dietních“ potraviny, neexistuje dostatek podkladů pro jejich doporučování diabetikům. Mnoho speciálních „dia“ výrobků obsahuje hodně tuků a energie a bývá současně dražších než běžné potraviny. Jejich soustavná spotřeba může snižovat compliance diabetiků s dietní léčbou.
Diabetes
Česká republika patří mezi státy s nejlépe zachycenými statistickými daty o diabetu. Tato skutečnost je dána jednak organizací péče o nemocné cukrovkou - diabetologie je v ČR samostatným oborem, jednak dlouhodobě založeným programem sledování péče o diabetiky. Nemalý podíl na společném díle mají odborní lékaři, zvláště diabetologové, ať již samostatně vedenými výzkumnými pracemi v této oblasti, metodickou pomocí státním orgánům, či pravidelným vykazováním statistických údajů pro Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.
Cukr
Drtivá většina lékařů a vědců se shoduje v názoru, že cukr je nesmírně škodlivou pochutinou. V minulých staletích, kdy se řepný cukr průmyslově nevyráběl, lidé sladili pokrmy medem nebo sušeným ovocem. Měli mnohem méně obtíží, než mají dnešní lidé. Ještě na počátku 20. století měli umírající staří lidé všechny své zuby. Dnes velmi těžko naleznete 30-ti letého člověka, který by měl zdravý, neopravovaný chrup bez jediné plomby.
O sladidlech
Stolní sladidla Clio na bázi aspartamu v praktických blistrech – k využití v domácnostech i na cestách – a to nejenom pro diabetiky, ale pro všechny, kteří chtějí omezit spotřebu cukru bez omezení chuti.
Tekutá a prášková sladidla Clio na bázi cyklamátu – určeno k použití nejenom ve studené kuchyni , ale i pro vaření a pečení (nehořkne ani při vyšších teplotách než 250 stupňů).